|
|
A model of two-level politics: the case of I.R. Iran's nuclear program
Habibpour Moghaddam, Ehsan ; Tesař, Jakub (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tento výzkum se zabývá prozkoumáním složité dynamiky ve strategiích zahraniční politiky mezi Spojenými státy a Íránskou islámskou republikou (IR), s hlavním zaměřením na íránský jaderný program. Základem této studie je rámec teorie her, který pomáhá objasnit složité vzájemné působení mezi mezinárodní diplomacií, domácími politickými silami a mechanismy strategického rozhodování. Po chronologickém přezkoumání jaderné problematiky, od jejích počátků až po probíhající jednání, tato studie představuje několik modelů. Ty jsou postaveny na teoretických pilířích, položených prací De Mesquita (2010) na modelování jaderné kontroverze IR a USA a Putnamovou (1988) analýzou vzájemného působení domácí a mezinárodní politiky. Tyto modely zachycují dva významné prvky: 1) značný vliv domácí politiky obou zemí na výsledky zahraniční politiky a 2) jak se změny v každém vlivném parametru v modelu odrážejí ve výsledku hry. Studie zdůrazňuje kritický vliv dynamiky faktorů (jako je potenciál pro vojenskou akci, vnímaný výkon hráčů a domácí politické tlaky) na strategie vyjednání každé země a na potenciální výsledky v rámci struktury hry. Navíc tato studie poskytuje vhled do toho, jak se současný patový stav v jednáních o jaderných zbraní v kontextu návratu zemí k íránské jaderné dohodě odvíjel, s důrazem na klíčové...
|
|
|
Spojené státy a Írán - Íránská jaderná dohoda
Rauvolf, Josef ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Spojené státy a Írán - Íránská jaderná dohoda" zkoumá historii a okolnosti vzniku íránské jaderné dohody - JCPOA a její význam v širším geopolitickém a bezpečnostním kontextu Blízkého východu.Cílem práce je zdůraznit roli diplomacie při řešení tohoto problému a snahu vyhnout se ozbrojenému konfliktu. Práce proto popisuje a analyzuje hlavní oblasti amerického a íránského zájmu na Blízkém východě s důrazem na Irák a americkou vojenskou přítomnost v této zemi s cílem popsat všechny důležité faktory, které zapříčinily tento jaderný problém a které ho pomohly vyřešit. Při této analýze využívá práce širokého souboru poznatků o blízkovýchodních reáliích a vyjednávacím procesu. V hlavní části se práce zabývá důsledky a problémy plynoucími z americké invaze do Iráku, a dále íránským vlivem v regionu a americkým plánům prezidenta Baracka Obamy k roku 2009. Tato část analyzuje vzájemnou provázanost jaderného programu a blízkovýchodní bezpečnosti, pro které bylo vojenské řešení to nejméně vhodné. A také se zaměřuje na nutné podmínky, které musely být splněny - jako dostatečný sankční tlak a vnitropolitická situace v Íránu, aby obě strany měly ochotu jednat. V závěru se práce zabývá i důsledky, které by mělo její zrušení.
|
|
| |
|
| |
|
|
Spojené státy a Írán - Íránská jaderná dohoda
Rauvolf, Josef ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Spojené státy a Írán - Íránská jaderná dohoda" zkoumá historii a okolnosti vzniku íránské jaderné dohody - JCPOA a její význam v širším geopolitickém a bezpečnostním kontextu Blízkého východu.Cílem práce je zdůraznit roli diplomacie při řešení tohoto problému a snahu vyhnout se ozbrojenému konfliktu. Práce proto popisuje a analyzuje hlavní oblasti amerického a íránského zájmu na Blízkém východě s důrazem na Irák a americkou vojenskou přítomnost v této zemi s cílem popsat všechny důležité faktory, které zapříčinily tento jaderný problém a které ho pomohly vyřešit. Při této analýze využívá práce širokého souboru poznatků o blízkovýchodních reáliích a vyjednávacím procesu. V hlavní části se práce zabývá důsledky a problémy plynoucími z americké invaze do Iráku, a dále íránským vlivem v regionu a americkým plánům prezidenta Baracka Obamy k roku 2009. Tato část analyzuje vzájemnou provázanost jaderného programu a blízkovýchodní bezpečnosti, pro které bylo vojenské řešení to nejméně vhodné. A také se zaměřuje na nutné podmínky, které musely být splněny - jako dostatečný sankční tlak a vnitropolitická situace v Íránu, aby obě strany měly ochotu jednat. V závěru se práce zabývá i důsledky, které by mělo její zrušení.
|
host ::
RSS.